Peder Severin Kroyer

23. července 1851 Stavanger – 21. listopadu 1909 Skagen

Dánský malíř Peder Severin Krøyer se narodil 23. července 1851 v norském přístavním městě Stavanger. Jeho matka bohužel nebyla schopná se o něj jako maličkého chlapce postarat, a tak ho předala na výchovu své sestře a jejímu manželovi. Se svou novou rodinou se pak malý Krøyer přestěhoval do dánské Kodaně. 

Jeho otec špatnému školáku Krøyerovi vždycky říkal, že se se svým prospěchem bude moci stát jen malířem. Když se pak Krøyer opravdu rozhodl malovat, vždy se mohl spolehnout na pomoc svého otce, který mu platil soukromé hodiny. Díky svému talentu začal studovat na Národní akademii umění (Det Kongelige Danske Kunstakademi) v Kodani a ve svých 22 letech vyhrál první cenu v soutěži pořádané akademií. První obraz, který kdy Krøyer prodal, od něj koupil v roce 1874 továrník a milovník umění Heinrich Hirschsprung, který se stal také jeho patronem. 

Zdá se, že Krøyer nikde nepobyl delší dobu. V roce 1875 odjel do Berlína, pak pobýval ve Švýcarsku a v Tyrolách. Později přesídlil do Paříže, kde žil několik let a kde také studoval pod vedením Léona Bonnata. Krøyerovy cesty byly finančně podporovány jeho patronem Hirschsprungem. 

19. června 1882 se Krøyer usídlil ve Skagenu, což znamenalo zásadní obrat ve významu této jinak nedůležité malé vesničky v severním Dánsku, kam se začali sjíždět malíři ze všech severských zemí. Krøyer ve Skagenu maloval témata z tamního života, plné přímořské atmosféry a slunečních paprsků. Maloval také ostatní malíře žijící ve Skagenu a osobnosti, které navštívily jejich uměleckou kolonii. V zimě žil v Kodani, kde pracoval především na rozměrných portrétech pro své bohaté zákazníky.

Na cestě do Paříže v roce 1888 se Krøyer seznámil s malířkou Marií Marthou Mathilde Triepcke, kterou zběžně znal už z Kodaně. Zamilovali se a 23. července 1889 byli oddáni v domě Mariiných rodičů v Německu. Marie byla velmi často Krøyerovým modelem, sama malovala a velkou měrou se také podílela na kulturním životě ve Skagenu. Od roku 1905 žili odděleně. 

Na sklonku života Krøyer trpěl syfilidou, kvůli které musel trávit mnoho času v různých nemocnicích a sanatoriích. Rovněž ho pronásledovaly různé nervové záchvaty, které byly v jeho rodině dědičné. Posledních deset let života Krøyer ztrácel zrak, až oslepl docela. 

Zdroj: artmuseum.com