Svoboda slova musí být absolutní – Je suis Charlie
Svoboda slova, projevu, vyjadřování, svoboda myšlenek, by měla být absolutní. Ve skutečnosti to ale tak nefunguje, jelikož cenzura byla, je a bude, vždy a všude.
A není to jenom cenzura, tak jak ji známe, je to také zákon. Svoboda slova končí v momentě, kdy svým projevem omezujeme svobodu osoby druhé. Například nelze beztrestně očerňovat a šířit nepravdivé informace, které mohou mít negativní dopad na soukromý či profesní život jednotlivce. Jenže satira, tak to je úplně něco jiného, než když Vám soused s mozkem o velikosti prachové částice nadává, vyhrožuje a pomlouvá Vás. Satira je umění, druh literárního žánru, který je ve vyspělé společnosti naprosto nepostradatelný. Satira je pravým důkazem, i když ne tím absolutním, že svoboda slova existuje. A již po staletí patří k tradici evropské kultury. Dokonce bezohledný výsměch, kritika a ostrost je její hlavní náplní, ať se Vám to líbí nebo ne. A že té francouzské ostrost a břitkost opravdu nechybí.
Jenže… za každou událostí, revolucí, masakrem atd. stojí, jak se zdá, úplně něco jiného. Vše má svůj jiný důvod, své pozadí. Ať je to naše sametová revoluce, americké 9/11 anebo nyní francouzské „Je Suis Charlie“. Krásné na tom jenom je, jak nás to pěkně stmelí. Ukáže, jak umíme stát při sobě. Ale není to právě účel? Truchlíme-li, přemítáme-li co se to vlastně stalo a proč, jsme zděšeni, bojíme se, nevíme co bude, co dalšího se může stát, naše pozornost se obrací jiným směrem, než by měla. Nesoustředíme se na detaily a pravý důvod nastalých událostí a slepě konzumujeme co nám média podstrkují. Věříme. Často až bezmezně. A už upíráme svůj zrak na ještě větší bezpečnost a jak toho docílit. Kamery, zvýšené odposlouchávání, nová omezení, čipy, kontrola internetu. A kdo za tím vším vlastně skutečně stojí?
JE SUIS CHARLIE – za svobodu slova a z úcty k práci Charlie HebdoRespektujme názory druhých, i když se s nimi ne vždy ztotožňujeme!
K zamyšlení
Vyvraždění Charlie Hebdo přežil jeden redaktor, který se hbitě schoval pod stůl
Útočníci získali informace od někoho, kdo znal přesný chod redakce
Dva ze zavražděných patřili ke svobodným zednářům
Podle novinářky pracující v redakci měl jeden útočník modré oči
Bratři Kouachiovi vraždili systematicky, v tiskárně se agresivně nechovali a Michela Catalana nechali žít
Pas jednoho střelce se čirou náhodou našel v autě, stejně jako nepoškozený pas v troskách Světového obchodního centra
Jeden z vyšetřovatelů, který shromažďoval svědecké výpovědi příbuzných, spáchal sebevraždu
Útok na redakci odvrátil pozornost od jiných míst, kde teče krev nevinných proudem
Při útoku na košer obchod v Paříži zemřeli čtyři lidé ŽIDOVSKÉHO původu a vzešel jeden MUSLIMSKÝ hrdina
Islamizace v Evropě probíhá již dlouhou dobu a celý MULTIKULTI je pod taktovkou Židů
Hollande se objevil na místě činu již 30 minut po útoku
Útočníci byli celý zahalení, KDO to tedy skutečně byl
Akce byla dobře zdokumentována a dokonce „jeden“ na střeše byl vybaven neprůstřelnou vestou
V posledním vydání Charlie Hebdo je obrázek, který říká: „Ještě žádné útoky ve Francii?“ „Počkat, máme čas do konce ledna, abychom poslali novoroční přání.“
Kdo financuje dříve 60tisícový plátek, aby mohl vyjít mezinárodně a „zatím“ v 7milionovém nákladu.
A fakt, že by tento útok islamistům a islamizaci moc nepomohl a to, že Francie uznala existenci státu Palestina mnohé naznačuje.
Maurice Sinet
„Nejsem Charlie, … jsem Sine. Pracoval jsem pro časopis Charlie jako karikaturista. V roce 2009 jsem vytvořil karikaturu zobrazující Sarkozyho syna konvertujícího k Judaismu z finančních důvodů. Časopis Charlie mě požádal, abych se omluvil, což jsem odmítl.
Z časopisu Charlie mě vyhodili, protože jsem si dělal legraci z Judaismu!“
A na závěr:
Rothschild v prosinci 2014 koupil francouzské nakladatelství ,,Liberation“, které rovněž vydává satirický časopis Charlie Hebdo.
